11.04.2018

Revoluce v třídění PET ?

Název :  Revoluce v třídění PET lahví? Za jejich vracení by nám mohli platit!

zdroj:  nova.cz,   datum  10.4.2018 

Vrátit do obchodu PET lahev a dostat za ni zaplaceno podobně jako za lahev od piva? Podobný systém funguje v mnoha evropských zemích a ani Česká republika by nemusela být výjimkou. Experti teď zjišťují, jestli by se zálohovat PET lahve u nás vyplatilo.  

Na první pohled se zálohování 
PET lahví může zdát jako skvělý nápad. Podle zastánců by vidina finanční odměny motivovala lidi k důslednějšímu třídění odpadu, podle kritiků ale nejsou jeho přínosy vůbec jednoznačné... 

V minulosti už byl tento koncept několikrát zkoumán, na začátku ledna otevřela toto téma znovu společnost Karlovarské minerální vody.

Na tiskové konferenci informovala o založení pracovní skupiny, která má zjistit, zda se v Česku v současné době, tedy při zaběhnutém systému třídění plastů, vyplatí PET lahve zálohovat.

"Ke společné práci jsme záměrně přizvali Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Vysoko školu chemicko-technologickou, protože jsme si dobře vědomi, že na akademické půdě je možné vyřešit tuto otázku nestranně a k všeobecné prospěšnosti. Současně samozřejmě víme, že je třeba hledat cesty, které budou co nejméně bolet stávající systém a vyjdou vstříc všem v něm zúčastněným stranám," řekl Alessandro Pasquale, generální ředitel společnosti Karlovarské minerální vody.

Současný systém třídění a recyklace plastových odpadů v Česku se podle něj ukázal jako dobrý, dosáhl však prý svého limitu a i přes zdánlivé pozitivní výsledky je v tuto chvíli nutné navrhnout nové řešení. "Češi jsou v Evropě jedni z nejlepších v třídění odpadu, přesto z deseti PET nápojových obalů uvedených na trh končí přibližně jen sedm ve žlutých kontejnerech. Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak toto zlepšit z ekonomického i environmentálního hlediska, je zpětný výkup PET obalů od spotřebitele," vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

S podobným systémem zálohování PET lahví má zkušenost asi 120 milionů Evropanů, kteří ho aktivně využívají. Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy EU až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se zavedení zálohovaných PET lahví nebrání, vůči verzi navrhované karlovarskou společností má ale určité výhrady. "MŽP by takový zálohový systém na PET lahve vítalo pouze v případě, že by došlo k přechodu z jednocestných lahví na opakovaně použitelné, tzn. že by vykupované PET lahve nebyly odpadem, ale znovu plnitelným obalem," uvedl Ladislav Tryčl z odboru odpadů.

Podle ministerstva by zavedení nového systému znamenalo významné investice především do výkupní techniky, provedení stavebních úprav, zvýšily by se i provozní náklady a požadavky na personál. V neposlední řadě by se pak zvýšila také cena nápojů v PET lahvích. "Výrobcům by vznikly náklady spojené s tiskem nových etiket, které by musely obsahovat bezpečnostní znaky tak, aby u zálohového systému nemohlo dojít k jeho zneužití. Spotřebitelům by se významně zkomplikovala situace – vzniklo by nové donáškové místo pro zbavování se obalů od nápojů, museli by změnit zažité návyky – PET lahve by nebylo možné sešlapávat," vyjmenoval Tryčl.

Zastánci systému argumentují především zvýšenou mírou recyklace plastu. Problémem ale podle ministerstva je, že by se tak snížila míra recyklace jiných plastů – lidem by se zkrátka nechtělo jak s lahvemi do obchodu, tak s ostatními plasty do kontejneru.

Zálohování PET lahví není v Evropě nic ojedinělého, podle Tryčla ale nelze zahraniční systémy jednoznačně naroubovat do českého prostředí. "Například ve Švédsku je roční produkce nápojových PET obalů zhruba poloviční oproti České republice. Ministerstvo proto počká na výsledky analýzy k zavedení zálohového systému a jsme připraveni o tématu dále diskutovat," dodal.

Kolik by za vrácenou PET lahev lidé dostali, prozatím není jasné. Pravděpodobně by ale šlo o podobnou částku jako u pivních lahví. V zahraničí se záloha pohybuje v přepočtu od 2 do 10 korun, často záleží na objemu lahve.

<< Předchozí Další >>

 Recyklace v číslech: 

75,5%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
177 842 tun 
Plasty
196 222 tun 
Papír/Lepenka
494 137 tun 
Kovy
52 363 tun 
Dřevo
80 498 tun 
Nápojový karton
4 331 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
162 687 tun 
Plasty
152 445 tun 
Papír/Lepenka
453 029 tun 
Kovy
53 430 tun 
Dřevo
76 426 tun 
Nápojový karton
4 333 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
151 401 tun 
Plasty
146 408 tun 
Papír/Lepenka
450 726 tun 
Kovy
54 103 tun 
Dřevo
73 306 tun 
Nápojový karton
4 566 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
150 972 tun 
Plasty
140 282 tun 
Papír/Lepenka
432 467 tun 
Kovy
40 831 tun 
Dřevo
92 203 tun 
Nápojový karton
4 265 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
142 859 tun 
Plasty
152 622 tun 
Papír/Lepenka
384 225 tun 
Kovy
33 085 tun 
Dřevo
86 791 tun 
Nápojový karton
3 951 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
135 697 tun 
Plasty
127 338 tun 
Papír/Lepenka
360 273 tun 
Kovy
38 583 tun 
Dřevo
74 783 tun 
Nápojový karton
3 633 tun 

 Recyklace v číslech: 

74,7%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
148 331 tun 
Plasty
128 324 tun 
Papír/Lepenka
346 067 tun 
Kovy
35 022 tun 
Dřevo
37 843 tun 
Nápojový karton
3 501 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
157 246 tun 
Plasty
123 206 tun 
Papír/Lepenka
322 803 tun 
Kovy
37 576 tun 
Dřevo
24 479 tun 
Nápojový karton
3 318 tun 

 Recyklace v číslech: 

75,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
136 193 tun 
Plasty
119 433 tun 
Papír/Lepenka
335 803 tun 
Kovy
34 850 tun 
Dřevo
26 099 tun 
Nápojový karton
3 253 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
128 886 tun 
Plasty
113 161 tun 
Papír/Lepenka
327 578 tun 
Kovy
31 826 tun 
Dřevo
38 275 tun 
Nápojový karton
2 929 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,4%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
133 902 tun 
Plasty
113 459 tun 
Papír/Lepenka
343 325 tun 
Kovy
26 338 tun 
Dřevo
28 397 tun 
Nápojový karton
2747 tun 

 Recyklace v číslech: 

74,1%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
135 613 tun 
Plasty
108 467 tun 
Papír/Lepenka
348 206 tun 
Kovy
21 251 tun 
Dřevo
31 107 tun 
Nápojový karton
2 359 tun 

 Recyklace v číslech: 

71,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
126 304 tun 
Plasty
98 883 tun 
Papír/Lepenka
335 347 tun 
Kovy
27 638 tun 
Dřevo
42 295 tun 
Nápojový karton
1 755 tun