07.04.2018

Polemika k využití a recyklaci odpadu

Polemika k recyklaci a využití odpadu

zdroj: tretiruka.cz    autor  Inzerce Vice, dne 6.4.2018 

V ČR se poslední dobou ozývají názory apelující na budování třídicích zařízení na směsné komunální odpady. Je však třeba být obezřetný. Tyto hlasy se totiž často ozývají od provozovatelů skládek, kteří v tom mohou hledat cestu, jak obcházet zákaz skládkování po roce 2024. V ČR přitom existují cesty, jak komunální i průmyslový odpad zpracovat v souladu s hierarchií nakládání s odpady... 
Jednou z nich je výroba tuhého alternativního paliva (TAP).

Logika nakládání s odpady by měla být jasná – maximalizovat míru třídění a recyklace, popřípadě energetického¨využití. Realita je však jiná. Lze to demonstrovat na jednoduchém příkladu. Mezi provozovateli skládek našla oblibu jedna v západoevropském kontextu „výjimečná“ technologie, tzv. jednoduché třídicí zařízení, na které navazuje skládka komunálních odpadů, resp. se zařízení nachází přímo v areálu skládky. Směsný komunální odpad, který tímto zařízením projde, má být opět ve většině skládkován. Závažnou trhlinu těmto záměrům udělala novela vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, která zavedla nové parametry pro skládkování frakcí z úpravy směsných komunálních odpadů. Budoucí záměry linek na mechanicko-biologickou úpravu tak budou muset řešit i biologickou frakci a její stabilizaci. V tomto kontextu je nutné uvést, že v současné době je celý odpadový trh v EU zasažen diskusí o zákazu dovozu plastů do Číny. To znamená, že některé méně hodnotné, nedotříděné nebo znečištěné plasty, které nejsou vhodné pro materiálové využití, nyní hledají své uplatnění například při výrobě TAP. Důvodem jsou příliš vysoké náklady na dotřídění a zpracování těchto surovin, které nedokáže kompenzovat nízká prodejní cena výstupní komodity. Zde tedy platí často opomíjené – odpady jsou zboží jako každé jiné, tedy jednotný trh platí i na jejich výrobu, distribuci a prodej. Řada zemí, které běžně tyto odpady exportovaly do Číny, má zaveden zákaz skládkování využitelných odpadů. Tam, kde byla v minulosti dostatečně vybudována kapacitní síť zařízení pro energetické využití odpadu, se daří tomuto problému více či méně čelit, příkladem může být Nizozemsko, Německo nebo Belgie.

Současná situace však drtivě dopadá na země, které v oblasti energetického využití odpadů mnoho nepodnikly. To je případ velkých ekonomik jako Itálie, ze které se nyní vydal obrovský tok výhřevných frakcí na cestu Evropou. K překvapení mnohých se ale problém týká i Německa, které bylo donedávna uváděno za příklad předimenzovaných kapacit pro energetické využití. I tyto kapacity jsou dnes využity domácím odpadem nebo importem odpadů a paliv z Itálie nebo Velké Británie. Nutno podotknout, že za dotační cenu od 10 až do téměř 45 eur za tunu, kterou si vyspělé západní ekonomiky mohou dovolit.

Jak je to možné? Jednoduše proto, že trh s odpady funguje v EU úplně stejně jako jiné trhy. Samozřejmě, že přeshraniční přeprava odpadů má velkou kontrolu a přísnou regulaci. Vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, které pro ni definuje podmínky. Jak ale praxe ukazuje, odpady jsou zcela běžně přepravovány mezi jednotlivými zeměmi. Navíc některá paliva z odpadů již ani nejsou odpady. Do Česka nelze dovézt jen odpady k odstranění, ale k využití ano.

Jednou ze současných cest zpracování směsného komunálního odpadu proto může být výroba TAP i v podmínkách ČR, např. v souladu s normou „CEN TS 15359“ – Tuhá alternativní paliva. Tato průmyslová norma upravuje specifikaci a třídy, jejím hlavním cílem je standardizovat obsah chloru a vody, minimální
výhřevnost, požadavky na spalovací proces a kvalitu odpadních produktů a další.

Nicméně, i tady jsme opět konfrontováni se situací v ČR, kde nízký skládkovací poplatek nepodporuje výrazný nárůst využívání směsných odpadů. V situaci,
kdy navíc cena paliv pod tíhou přebytku materiálu zásadně klesá, prodejní ceny papíru a plastových obalů padají strmě dolů, budou mít záměry třídicích  linek velký problém ekonomicky obstát.

Skupina Veolia se s ohledem na současné výzvy rozhodla přinést na český trh ověřené zkušenosti ze západní Evropy. Touto cestou je spolupráce s municipalitami za účelem budování ověřených a komplexních technologií na zpracování směsných komunálních odpadů, jaké provozuje Veolia například v Německu nebo ve Francii, a to s přímým propojením na energetickou koncovku. Pouze tento koncept je schopen zajistit základní parametry a rizika záměrů na třídění směsných komunálních odpadů a nabídnout smysluplné ekonomické podmínky obcím. Výstupem takovýchto procesů je dotříděný komunální odpad na recyklovatelné složky a palivo, kterým je možné splnit cíle v rámci odklonu od fosilních paliv směrem k alternativním obnovitelným zdrojům energie.

Ing. Rostislav Čáp, ředitel Divize odpadů pro zónu Střední a východní Evropa skupiny Veolia

<< Předchozí Další >>

 Recyklace v číslech: 

75,5%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
177 842 tun 
Plasty
196 222 tun 
Papír/Lepenka
494 137 tun 
Kovy
52 363 tun 
Dřevo
80 498 tun 
Nápojový karton
4 331 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
162 687 tun 
Plasty
152 445 tun 
Papír/Lepenka
453 029 tun 
Kovy
53 430 tun 
Dřevo
76 426 tun 
Nápojový karton
4 333 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
151 401 tun 
Plasty
146 408 tun 
Papír/Lepenka
450 726 tun 
Kovy
54 103 tun 
Dřevo
73 306 tun 
Nápojový karton
4 566 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
150 972 tun 
Plasty
140 282 tun 
Papír/Lepenka
432 467 tun 
Kovy
40 831 tun 
Dřevo
92 203 tun 
Nápojový karton
4 265 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
142 859 tun 
Plasty
152 622 tun 
Papír/Lepenka
384 225 tun 
Kovy
33 085 tun 
Dřevo
86 791 tun 
Nápojový karton
3 951 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
135 697 tun 
Plasty
127 338 tun 
Papír/Lepenka
360 273 tun 
Kovy
38 583 tun 
Dřevo
74 783 tun 
Nápojový karton
3 633 tun 

 Recyklace v číslech: 

74,7%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
148 331 tun 
Plasty
128 324 tun 
Papír/Lepenka
346 067 tun 
Kovy
35 022 tun 
Dřevo
37 843 tun 
Nápojový karton
3 501 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
157 246 tun 
Plasty
123 206 tun 
Papír/Lepenka
322 803 tun 
Kovy
37 576 tun 
Dřevo
24 479 tun 
Nápojový karton
3 318 tun 

 Recyklace v číslech: 

75,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
136 193 tun 
Plasty
119 433 tun 
Papír/Lepenka
335 803 tun 
Kovy
34 850 tun 
Dřevo
26 099 tun 
Nápojový karton
3 253 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
128 886 tun 
Plasty
113 161 tun 
Papír/Lepenka
327 578 tun 
Kovy
31 826 tun 
Dřevo
38 275 tun 
Nápojový karton
2 929 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,4%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
133 902 tun 
Plasty
113 459 tun 
Papír/Lepenka
343 325 tun 
Kovy
26 338 tun 
Dřevo
28 397 tun 
Nápojový karton
2747 tun 

 Recyklace v číslech: 

74,1%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
135 613 tun 
Plasty
108 467 tun 
Papír/Lepenka
348 206 tun 
Kovy
21 251 tun 
Dřevo
31 107 tun 
Nápojový karton
2 359 tun 

 Recyklace v číslech: 

71,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
126 304 tun 
Plasty
98 883 tun 
Papír/Lepenka
335 347 tun 
Kovy
27 638 tun 
Dřevo
42 295 tun 
Nápojový karton
1 755 tun