Polemika k využití a recyklaci odpadu

Polemika k recyklaci a využití odpadu

zdroj: tretiruka.cz    autor  Inzerce Vice, dne 6.4.2018 

V ČR se poslední dobou ozývají názory apelující na budování třídicích zařízení na směsné komunální odpady. Je však třeba být obezřetný. Tyto hlasy se totiž často ozývají od provozovatelů skládek, kteří v tom mohou hledat cestu, jak obcházet zákaz skládkování po roce 2024. V ČR přitom existují cesty, jak komunální i průmyslový odpad zpracovat v souladu s hierarchií nakládání s odpady... 
Jednou z nich je výroba tuhého alternativního paliva (TAP).

Logika nakládání s odpady by měla být jasná – maximalizovat míru třídění a recyklace, popřípadě energetického¨využití. Realita je však jiná. Lze to demonstrovat na jednoduchém příkladu. Mezi provozovateli skládek našla oblibu jedna v západoevropském kontextu „výjimečná“ technologie, tzv. jednoduché třídicí zařízení, na které navazuje skládka komunálních odpadů, resp. se zařízení nachází přímo v areálu skládky. Směsný komunální odpad, který tímto zařízením projde, má být opět ve většině skládkován. Závažnou trhlinu těmto záměrům udělala novela vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, která zavedla nové parametry pro skládkování frakcí z úpravy směsných komunálních odpadů. Budoucí záměry linek na mechanicko-biologickou úpravu tak budou muset řešit i biologickou frakci a její stabilizaci. V tomto kontextu je nutné uvést, že v současné době je celý odpadový trh v EU zasažen diskusí o zákazu dovozu plastů do Číny. To znamená, že některé méně hodnotné, nedotříděné nebo znečištěné plasty, které nejsou vhodné pro materiálové využití, nyní hledají své uplatnění například při výrobě TAP. Důvodem jsou příliš vysoké náklady na dotřídění a zpracování těchto surovin, které nedokáže kompenzovat nízká prodejní cena výstupní komodity. Zde tedy platí často opomíjené – odpady jsou zboží jako každé jiné, tedy jednotný trh platí i na jejich výrobu, distribuci a prodej. Řada zemí, které běžně tyto odpady exportovaly do Číny, má zaveden zákaz skládkování využitelných odpadů. Tam, kde byla v minulosti dostatečně vybudována kapacitní síť zařízení pro energetické využití odpadu, se daří tomuto problému více či méně čelit, příkladem může být Nizozemsko, Německo nebo Belgie.

Současná situace však drtivě dopadá na země, které v oblasti energetického využití odpadů mnoho nepodnikly. To je případ velkých ekonomik jako Itálie, ze které se nyní vydal obrovský tok výhřevných frakcí na cestu Evropou. K překvapení mnohých se ale problém týká i Německa, které bylo donedávna uváděno za příklad předimenzovaných kapacit pro energetické využití. I tyto kapacity jsou dnes využity domácím odpadem nebo importem odpadů a paliv z Itálie nebo Velké Británie. Nutno podotknout, že za dotační cenu od 10 až do téměř 45 eur za tunu, kterou si vyspělé západní ekonomiky mohou dovolit.

Jak je to možné? Jednoduše proto, že trh s odpady funguje v EU úplně stejně jako jiné trhy. Samozřejmě, že přeshraniční přeprava odpadů má velkou kontrolu a přísnou regulaci. Vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, které pro ni definuje podmínky. Jak ale praxe ukazuje, odpady jsou zcela běžně přepravovány mezi jednotlivými zeměmi. Navíc některá paliva z odpadů již ani nejsou odpady. Do Česka nelze dovézt jen odpady k odstranění, ale k využití ano.

Jednou ze současných cest zpracování směsného komunálního odpadu proto může být výroba TAP i v podmínkách ČR, např. v souladu s normou „CEN TS 15359“ – Tuhá alternativní paliva. Tato průmyslová norma upravuje specifikaci a třídy, jejím hlavním cílem je standardizovat obsah chloru a vody, minimální
výhřevnost, požadavky na spalovací proces a kvalitu odpadních produktů a další.

Nicméně, i tady jsme opět konfrontováni se situací v ČR, kde nízký skládkovací poplatek nepodporuje výrazný nárůst využívání směsných odpadů. V situaci,
kdy navíc cena paliv pod tíhou přebytku materiálu zásadně klesá, prodejní ceny papíru a plastových obalů padají strmě dolů, budou mít záměry třídicích  linek velký problém ekonomicky obstát.

Skupina Veolia se s ohledem na současné výzvy rozhodla přinést na český trh ověřené zkušenosti ze západní Evropy. Touto cestou je spolupráce s municipalitami za účelem budování ověřených a komplexních technologií na zpracování směsných komunálních odpadů, jaké provozuje Veolia například v Německu nebo ve Francii, a to s přímým propojením na energetickou koncovku. Pouze tento koncept je schopen zajistit základní parametry a rizika záměrů na třídění směsných komunálních odpadů a nabídnout smysluplné ekonomické podmínky obcím. Výstupem takovýchto procesů je dotříděný komunální odpad na recyklovatelné složky a palivo, kterým je možné splnit cíle v rámci odklonu od fosilních paliv směrem k alternativním obnovitelným zdrojům energie.

Ing. Rostislav Čáp, ředitel Divize odpadů pro zónu Střední a východní Evropa skupiny Veolia

<< Předchozí Další >>