Stanovisko k balíčku oběhového hospodářství

(soubor návrhů směrnic a akční plán ze dne 2/12/2015)

 Nový návrh revize souboru směrnic týkající se právní úpravy odpadového hospodářství navržených v rámci projektu „ Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ považuje České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí za významný krok pro zavedení a sjednocení pravidel a postupů v rámci členských států EU ve vykazování dosažené úrovně recyklace a využití odpadů a obalových odpadů. Přednostně nás zajímají návrhy týkající se legislativních úprav pro obaly a odpadové obaly i samotného akčního plánu.

Naše stanovisko se týká návrhů pod čísly dokumentace komise: COM(2015) 614 – akční plán; COM(2015)596 final, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech; COM(20015) 595 final, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech; COM(2015) 594 final, kterou se mění směrnice o skládkách odpadů; COM(2015) 593 final, kterou se mění směrnice 2000/53/ES,2006/66/ES a 2012/19/ES (autovraky,baterie,elektrošrot).

V rámci předchozích stanovisek jsme vždy upozorňovali na nutnost jednoznačného řešení harmonizace výpočtu a sjednocení podmínek a metodik  pro všechny členské státy EU. Za hlavní cíl považujeme především zjednodušení předpisů a požadavek na rovný a jednotný přístup. Poukazujeme nadále na NEPŘIJATELNOST diferencovaného přístupu k členským státům (derogace povinností) a i nadále trváme na zachování volného trhu a pohybu zboží. Rozšířenou zodpovědnost výrobce (EPR) vnímáme pozitivně a vítáme v návrhu zmíněné minimální požadavky (General requirements for EPR schemes), kde však postrádáme zajištění rovnosti chování EPR systému vůči spotřebiteli, tedy především požadavek jednotné kvality sběrné sítě v celé geografické oblasti její působnosti, případně definici minimálních standardů sběrné sítě.

Zásadní rozpor spatřujeme ve formulaci cílů směrnice 94 s obecně přijímaným principem hierarchie nakládání s odpady, protože stanovením výhradně kombinovaného cíle recyklace/opětovné použitízcela rezignuje na rozlišení opětovného použití jako vyšší formy nakládání s odpady od recyklace a současně paradoxně staví na stejnou úroveň energetické využití a skládkování.

Velmi důležité je pro nás sjednocení výkladu definic a pojmů, sjednocení statistik a vykazování dat. Bohužel řada připomínek například k harmonizaci kalkulačních metod a jejich definic není v návrzích jednoznačně formulována (naše stanovisko uvádíme dále).

K jednotlivým návrhům směrnic uvádíme:

  1. Stanovisko k návrhu nové směrnice o obalech a obalových odpadech COM (2015) 596 final, (původní směrnice 94/62/ES)

    Připomínky k změnám směrnice 94/62/ES:
    1. Příliš detailní stanovování cílů pro jednotlivé materiályv podstatě narušuje princip subsidiarity (efektivní řešení maximalizace recyklace musí brát ohled na složení obalového odpadu, které je závislé na místních spotřebitelských preferencích a také na lokální tradiční postupy využívání odpadu jako např. energetické využití dřevěných odpadů jako formu obnovitelných zdrojů).
    2. Minimální cíle by se tudíž měly vztahovat pouze na základní typy materiálů jako jsou sklo, papír, plasty a kovy. 

    čl.6 odst.1 písm. g) a i)  požadujeme sloučení materiálové kategorie pro železné kovy a hliník do jedné skupiny = kovy: dosažení samotné recyklace hliníku v navrhované výši 75% v České republice není praktické ani efektivní; důvodem je minimální množství uváděných hliníkových spotřebitelských obalů na trh z důvodu preference spotřebitelů, a proto je stanovení samostatného cíle nepřiměřeným zasahováním do zmíněné subsidiarity regulace odpadového hospodářství (viz. A.). Obecně se domníváme, že vysoké cíle recyklace a opětovného využití jsou obtížně dosažitelné a prakticky nesplnitelné v případě recesního výkyvu ekonomiky, kdy drasticky klesá poptávka po druhotných surovinách. Jakkoli uznáváme, že stanovení vysokých cílů pozitivně vede k intenzivnímu třídění obalových odpadů obsažených v KO, domníváme se, že i z hlediska principu subsidiarity stanovení závazného i ambiciózního cíle recyklace obalových odpadů z domácností v kombinaci s flexibilními cíli pro jednotlivé materiály by bylo ekonomicky i environmentálně účinnější.Stanovení celkového cíle využití (včetně energetického využití) by pak bylo bezpečným řešením odklonění obalové složky komunálního odpadu od skládkování. 

    čl. 6 odst. 3 písm. b): je evidenční variantou, která je v praxi nepoužitelná, protože při sběru tříděného odpadu z domácností množství příměsí přesahuje 10% již přímo u zdroje. To v praxi znamená, že použitelná je pouze varianta podle odst. 3 písm. a), která pro otevřenou ekonomiku ČR představuje enormní administrativně-byrokratickou zátěž s přeshraničním elementem, a tudíž znevýhodnění oproti větším členským státům (pravidla odpadových evidencí jsou subsidiární). Zavedení definice podle čl. 6 odst. 3 znamená zásadní změnu výpočtu dosahované recyklace a tím je jednoznačně zpochybněno stanovení cílů recyklace samotných, neboť tyto se opírají o studie, provedené na základě čísel EUROSTATu dle původních starších metodik členských států EU a bez jakékoliv korekce byly použity pro stanovení nových cílů s předpokladem nové metodiky. Navíc při výpočtu dle přílohy č. IV se užívá hmotnost výrobků a jejich částí připravených k opětovnému použití, což je ve smyslu obalové směrnice neznámý pojem. To ještě více zdůrazňuje fakt, že dosavadní statistiky nelze použít ke stanovení nových cílů a současně znemožňuje komentovat samotnou přílohu IV.

  2. Stanovisko k návrhu nové směrnice o odpadech COM (2015) 595 final (původní směrnice 2008/98/ES)

    Připomínky k změnám směrnice 2008/98/ES:

    čl. 11 e) odst. 3 a 4 – nepovažujeme za přijatelné nadále vytvářet nerovný přístup k vybraným členským státům s odkladem lhůt plnění o 5 let. V praxi to znamená, že členské státy doposud neplnící směrnice budou nedůvodně zvýhodněny.

    Pravidla pro výpočet k dosažení stanovených cílů v článku 11:

    Návrh považujeme za nevyhovující a poškozující systémy třídění, které dokáží shromáždit z komunálního odpadu např. široký sortiment plastů a nikoliv pouze nápojový PET.  V takovém případě je totiž logicky znečištění sbírané komodity výrazně vyšší než navrhovaných 10% celkové hmotnosti odpadu viz argumentace k odst. 3 písm. b) obalové směrnice.

    Ve věci vykazování recyklovaného odpadu nadále upozorňujeme, že pro systém třídění, který je závislý na aktivitách třetích osob – občanů, kdy je snahou dosažení maximálního vytřídění jednotlivých složek využitelného odpadu, není možné stanovit měření až v procesu finální recyklace, ale při vstupu materiálu do recyklace. Měření v procesu finální recyklace považujeme za nevhodné, protože může fungovat pouze pro úzce specializovaný a vybraný sortiment z jednotlivých tříděných komodit, což ve svém důsledku není pozitivní přístup, nýbrž postup omezující použití alternativních či investičně nenáročných technologií. Tím jsou poškozeny malé a střední podniky a také se tím omezuje očekávaný nárůst zaměstnanosti.