Přibrzděme s tříděním, prosí obce

Konec skládkování od roku 2024, velí ministerstvo životního prostředí. Nezvládneme to, varují starostové

 PRAHA Průměrný Čech vyprodukuje za rok 280 kilo směsného odpadu, z něhož se vytřídí maximálně polovina. Druhá skončí na skládce. Jenže to už za pár let nepůjde. Od roku 2024 totiž bude platit zákaz skládkovat jinak využitelný odpad.

Obce, které na skládky komunální odpad nechávají odvážet, se bojí, že to nezvládnou. Volají proto po zmírnění nového zákona o odpadech z pera ministerstva životního prostředí, které u nové normy finišuje s vypořádáním připomínek z meziresortního řízení.

 Počkejte do roku 2030"

 Starostové ze Sdružení místních samospráv včera navrhli, aby stát zbytečně nespěchal a počkal se zákazem skládkování do roku 2030, jak požaduje Evropská unie. Sdružení je také přesvědčeno, že se poplatek za odpady pro občany kvůli tomu násobně zvýší.

"Nejsme na to legislativně připraveni, aby to proběhlo všechno tak, jak má, ke spokojenosti našich obyvatel," míní starosta středočeských Kněžic Milan Kazda.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ovšem svůj zákon brání. Nemá prý za cíl více zatížit občany, ale dosáhnout větší míry recyklace.

"Hlavní cíl je dostat co nejvíce odpadu ze skládek a přitom splnit cíl EU, aby se do roku 2020 zrecyklovalo alespoň 50 procent a do roku 2030 pak 65 procent komunálního odpadu. Poplatek za černou popelnici pro občana se nezvýší," uvedl ministr Brabec v rozhovoru pro LN.

"Ale dramaticky se zvýší poplatek za skládkování, který platí obce. A když se občanům bude dařit třídit, bude jim moci obec dávat slevy na poplatku z komunálního odpadu, který je maximálně tisíc korun na osobu a rok, což mimochodem některé obce už dnes dělají," dodal ministr s tím, že aktuální návrh je, aby se cena za skládkování zvýšila z 500 korun za tunu na 1850 korun.

Ministerstvo je však připraveno na to, že právě cena skládkování se bude v rámci legislativního procesu nejspíše snižovat. Pod tisíc korun za tunu ale není ochotno jít.

 Hnědé popelnice nestačí

 I proto se ministerstvo i díky novému zákonu chce více zaměřit na recyklaci bioodpadu, jehož na rozdíl od obalových odpadů končí na skládkách stále ještě příliš mnoho. Má na to připraveny stamiliony z bezmála 13 miliard, které mají jít do roku 2020 do odpadového hospodářství. Plán v podstatě zní: hnědá popelnice ke každému domu. I když ministerstvo v tomto směru nechá právě na obcích, které za skládkování platí, jak lidem třídění slupek, natí či zbytků pečiva umožní.

Ekologické organizace ovšem nejsou se zákonem spokojeny. Podle nich obce nemotivuje k opravdu ekologickému nakládání s odpady.

"Navrhujeme také, aby plánované zvýšení skládkovacího poplatku bylo odpuštěno obcím, jež dosahují vysoké míry recyklace nebo produkují málo zbytkových směsných komunálních odpadů," komentoval připravovaný zákon Ivo Kropáček z Hnutí Duha. "Ministerstvo souhlasí, avšak pouze pro obce s vysokou mírou recyklace. To by vedlo k tomu, že obce by se zaměřily pouze na zvýšení míry recyklace, a nikoli na snížení produkce směsných komunálních odpadů," soudí Kropáček.

Další kritice zákon čelí kvůli tomu, že podle ekologů a teď nově i starostů podporuje spalování a vznik nových velkých spaloven.

 Nedostatek malých spaloven

 Sdružení místních samospráv je tak proti navýšení počtu velkých zařízení, která zpracovávají odpad energeticky – tedy spaloven. Tvrdí, že se kvůli tomu výrazně prodraží doprava, zvýší se vzdálenost svozu odpadu, budou se ničit a ekologicky zatěžovat silnice. Navrhuje, aby se podporovala spíše lokální zařízení a menší projekty na energetické využití odpadů, aby se nesvážely centrálně přes celý kraj.

"Hlavní problém vidíme ve vzdálenosti. Jestliže dnes máme 150 skládek, které fungují, a pak budeme mít osm zařízení na energetické využití, tak se nám minimálně zdvacetinásobí dopravní vzdálenosti. Z toho máme největší obavu," řekl starosta Kazda.

Ministr Brabec ale odmítá, že by jeho resort sázel na spalovny. "My ctíme hierarchii, kdy je třeba vzniku odpadu předcházet, pak ho třídit a recyklovat, pak případně spalovat a v nejhorším skládkovat. Na druhou stranu, a to nezpochybňují ani ekologické organizace nebo třeba Svaz měst a obcí, tu chybí kapacita na spalování. Vezměte si, že Německo má 80 spaloven, Švýcarsko 40 a my máme tři, teď s plzeňským Chotíkovem čtyři," vypočítal Brabec.

Spalovny jsou tak podle něj jakousi záložní variantou, aby se podařilo dosáhnout cíle, že v roce 2030 bude na skládkách končit jen desetina komunálního odpadu.

"Když říkáme, že od roku 2024 nebude možno skládkovat, je třeba také říct, co s těmi miliony tun odpadků budeme dělat třeba v případě, že zkolabuje poptávka po roztříděném odpadu. Musíme vycházet ze zkušenosti, kdy při ekonomické krizi v roce 2008 zkolaboval trh se starým papírem nebo plasty. Kdyby se situace opakovala,musíme mít možnost nějak hromadící odpad, byť roztříděný, zlikvidovat," uvedl ministr.

Stát ovšem podle něj nebude spalovny nijak podporovat, zatím to vylučují i evropské fondy. Spalovny tak budou muset fungovat na čistě komerční bázi.

 Jak Češi třídí * Česko plní cíle EU v třídění obalových odpadů. Recyklujeme 45 % plastových, 55 % kovových a 75 % papírových obalů.

- Přesto se dle statistik recykluje jen 25 % a na skládkách končí přes 50%komunálního odpadu.

 Toho Češi například v roce 2014 vyprodukovali 3,3 milionu tun, bezmála 300 kilogramů na hlavu. * Na rozdíl od skla či papíru ale Češi pokulhávají v třídění bioodpadu. Ministerstvo životního prostředí chce podpořit rozšíření hnědých popelnic na bioodpad nebo výstavbu kompostáren.